Anamnéza:
Klientce je cca 70 let. Na shiatsu přišla s potížemi s průduškami a plícemi. Trpí na opakované záněty, je hodně „zahleněná“ a hleny i vykašlává. Je taky podezření na astma. Dále má často ucpaný nos a slzí jí oči. V krátkém čase dobrala již 3. antibiotika, ale její stav se nezlepšuje. Je dost unavená a potí se i při malé námaze. Často jí bolí záda – bedra i šíje. Špatně spí a kolem 2 – 3,00 hod. v noci se budí. Trpí na křečové žíly a má oteklé nohy. Má taky nadváhu – ráda hodně jí, zejména mléčné výrobky (i sladké) a mastné maso. Trápí jí nadýmání a únava po jídle. Má taky mírně zablokované pravé rameno.
Z našeho rozhovoru dále vyplyne, že klientka je dost vytížená prací kolem domu a rodiny. K tomu všemu ještě chodí do zaměstnání, i když na malý úvazek. Vadí jí, že má málo času pro sebe a na to, co má ráda - procházky v přírodě a čtení. Má rovněž problém pasivně odpočívat, něco jí nutí být neustále v pohybu. Pak se rozmluví i o svých dětech, dělá si o ně často starosti, pomáhá jim a podporuje je, někdy i finančně. S partnerem se jí žije dobře, ráda o něho pečuje, nicméně vlastní zájmy a svůj „vnitřní svět“ s ní nesdílí….
Diagnostika:
První diagnostiku provedu již v průběhu našeho rozhovoru. Pozoruji rozložení energie v těle a obličej. Následně provedu typickou diagnostiku podle čínské medicíny – diagnostiku z jazyka. Závěrem klientku požádám, aby si lehla, a pozoruji diagnostické zóny orgánů (pozor „orgány“ dle TČM, jen zčásti odpovídají orgánům dle klasické medicíny, koncept dle TČM je podstatně širší, zahrnuje i psychiku a další) na jejích zádech – kde je stagnace, kde nedostatek energie, rovněž vnímám její proudění. Vizuálně i rukama, které jí na záda jemně přikládám. Závěrem vybírám 2 orgánové dráhy, které je potřeba, právě tady a teď, ošetřit.
Dle výsledků diagnostiky mají potíže klientky svůj hlavní původ v „ledvinách a v játrech“. Je vyčerpaná z důvodu letitého pracovního vytížení a obětavé péče o rodinu. Z tohoto důvodu oslabené „ledviny“ již nepracují správně a výsledkem je povrchní a těžké dýchání, špatný tok energie v končetinách, bolesti beder atd. Symbolikou ledvin je, kromě jiného, přílišné lpění na blízkých lidech a strachování se o ně. Možné jsou i partnerské problémy - citově chladný vztah. Slabost „ledvin“ se přenáší do celého organizmu a vede též k jeho větší náchylnosti k napadení vnějšími patogeny (zde respirační onemocnění).
Její „játra“ nedokážou udržet pohyb energie v těle. Výsledkem je stagnace – otoky, hleny, blokáda ramena, noční buzení, částečně i hyperaktivita…. „Játra“ rovněž oslabuje nevyjádřený vztek a potřeba mít všechno a vše „pod kontrolou. Lidé s nerovnováhou jater mají (kromě jiného) za úkol naučit se mírumilovné koexistence se svým okolím a zároveň tvořivé vyjádření sebe sama v rámci svého společenství. Často vnímají druhé jako překážku svého sebevyjádření, nebo naopak dávají své vlastní cestě tak malou prioritu, že nejsou schopni prosadit se. „Játra“ dále napadají „plíce“ a způsobují klientce respirační potíže. Symbolikou „plic“ je spojení s univerzem a lehkost bytí. Je možné, že klientku v podstatě „dusí“ její okolí, které jí neposkytuje dostatek času a prostoru na to, co má ráda a co jí těší. Nebo spíše sama klientka, se svojí nadměrnou péčí, nevědomky sama svírá a svazuje. Určitým způsobem se tak staví do role oběti, a tím v podstatě svazuje i své okolí…vděčností a částečnou závislostí na její pomoci.
Výše uvedené je příčinou potíží se „slezinou“, kterou oslabuje i nadměrné přemýšlení, starosti, nevhodná strava (maso, sladkosti a mléčné výrobky) a nedostatek sebepéče péče. Symbolem „sleziny“ je taky „přijímání živin“, kterými může být i pomoc a podpora ze strany okolí. Slezina pak nedostatečně transformuje tekutiny a ty se hromadí v organizmu (otoky a hleny), rovněž nedostatečně drží krev v cévách (křečové žíly). Slabost sleziny je kompenzovaná hyperaktivitou „žaludku“, co se projevuje zvýšenou chutí k jídlu a zřejmě i vnitřním neklidem. Nerovnováha sleziny a žaludku vede k trávicím potížím a taky k dalšímu oslabení elementu kovu („plíce a tlusté střevo“). Klientka zřejmě neumí/nepouští negativní emoce - vztek. A zejména nedokáže pustit potřebu kontroly nad svými, již dospělými a soběstačnými dětmi. Pak jí nezbývá síla na tvořivé sebevyjádření. Vlastní a naplněný život.
Charakterová struktura
Klientka je tzv. „orálně – masochistický“ typ. Vstřícná a empatická, přirozeně moudrá a zvídavá. Nicméně nedokáže, resp. jen těžko si dokáže stanovit hranice, říct ne. Jasně vyjádřit své potřeby (alespoň je zná…), stát si za nimi a naplňovat je. Vymezit svůj čas a prostor. Nenaplněné potřeby tak zřejmě saturuje jídlem a může je transformovat do uspokojování potřeb druhých.
Uvedené může být příčinou vnitřní (neprojevené) zlosti. Může mít pocit, že je nedoceněná nebo určitým způsobem využívaná. To, co zde popisuji, odpovídá tzv. vzorci oběti, který je častý zejména u žen, v naší společnosti.
Zmíněné jednání odčerpává klientce hodně energie, ale paradoxně, stejně tak i jejímu okolí, od kterého tímto způsobem svojí energii získává - "já jsem ta hodná a chudinka, mě je potřeba oceňovat a litovat...".
Každý z nás "jsme" určitá charakterová struktura. Jedná se, v podstatě o vzorce chování, které jsme si vytvořili v dětství, jako obranný mechanizmus, prostředek k přežití. Bohužel, dle těchto vzorců jednáme často i ve své dospělosti. V situacích, kdy nejsou adekvátní a kdy již nejsou potřeba. Jak s tímto naložit? Z mých zkušeností většinou postačuje konkrétní negativní vzorec rozeznat v každodenních situacích, porozumět mu, přijmout ho a hlavně se za něho netrestat. A mně osobně nejvíce pomáhá... prostě se mu zasmát -:). Charakterová struktura není jenom o špatných vzorcích, jsou to taky rozmanité "dary", které nám přináší. Třeba "masochista" je velice starostlivý "typ" a jen tak něco ho "nesloží".
Ošetření:
Pracuji na vybraných drahách, dle diagnostiky. Při prvním ošetření vybírám dráhy ledvin a trojitého ohřívače; při dalších taky plíce, játra…. - postupně, jak se bloky uvolňují, padají jako slupky od cibule a klientka se cítí líp a líp. Zvláštní pozornost věnuji oblasti beder, bříška a kříže, zde rovněž dlouze doplňuji energii a použiju i ladičku. Navíc se věnuji i akupresurním bodům podporujícím volný tok energie (uvolnění emocí a odvodnění/odhlenění…). Z přetížené a horké hlavy stáhnu energii do nohou, kde ji rozproudím. Závěrem provedu speciální dýchací techniky na zlepšení kapacity plic a uvolnění hlenů. Prohřeju a propojím zóny na bříšku, bedrech a hrudníku.
Doporučení:
Závěrem klientce poskytnu doporučení ohledně stravování: na určitou dobu nejlépe zcela vyřadit, nebo alespoň výrazně omezit mléčné výrobky (zejména sladká) a tučná jídla. Pokud možno omezit pšeničné výrobky, mastné maso a tvrdý alkohol. Více konzumovat potraviny, které podporují elementy, které má oslabené (země, voda). Na odhlenění doporučuji pít ráno nalačno 3dcl teplé vody s citronem. Rovněž jí doporučím bylinné přípravky, na užívání a taky na aromaterapii. Na její vlastní žádost jí ukážu, jak správně dýchat do HARA (vědomé břišní dýchání), pro zvýšení životní energie a její lepší tok. Dále ji předvedu, jak si může sama ošetřovat nejdůležitější akupunkturní body (dle výsledků diagnostiky). A jelikož je otevřená a má zájem, promluvíme si rovněž o jejich potřebách a rodině. Doporučuji jí různé neadresné techniky na pouštění vzteku, promluvíme si o jasné komunikaci vlastních „hranic“, možnostech doplňování energie v běžném životě…
Zrcadlení:
Pro mě je tento „případ“, tato lidská bytost, velkým učením o vlastních hranicích. Převážnou část života jsem je téměř nekomunikovala a následně měla vztek na ty, kteří je překračovali. Ovšem, jak o nich mohli vědět… -
Vztek - celá léta jsem ho pouštěla nesprávným směrem. Nejspíš jsem, již jako dítě, potlačila tuto nevhodnou emoci, ze strachu ze ztráty lásky svých rodičů…do sebe. Výsledkem bylo závažné autoimunitní onemocnění. Příčinou mého vzteku bylo zejména „potlačené sebevyjádření“. Již od dětství, jsem vždy citlivě „nasávala“ emoce a potřeby svého okolí, svých blízkých zejména. A v touze být milovaná a přijímaná, ztratila jsem se v tom, co skutečně jsem a co chce moje okolí. Teprve v polovině svého života jsem si uvědomila, že prakticky žiju život své matky (osobní i profesní) a nikoliv svůj. Teď již vím, kým jsem a kam směřuji. A že láska prostě je a nemusím „sloužit“, abych jí dosáhla. Že ti, co mne nepřijímají, nejsou ani lepší ani horší, jen prostě nejdou mým směrem... A často mi nastavují zrcadlo, učí mne.
Své potřeby a pocity se učím jasně a klidně vyjadřovat, za každých okolností. Jednoduché to není, vůbec -. Když to nezvládám, jdu svůj vztek „vypustit“. U tance, za rychlé jízdy v autě, nebo třeba jen ve vedlejší místnosti - do stěn…. Tělo se uvolní, mysl jako znovuzrozená. A můžu jít dál, bez vnitřního pnutí a zášti. Bez toho, abych někomu ubližovala. A sobě především.
Dalším zrcadlem je učení o pouštění kontroly a nezasahování. Tím právě procházím… tak o tom někdy příště.
